Vedro Saigonu

Mezi návratem Petřiných rodičů a naším výletem do Singapuru učila Péťa pár dnů češtinu. Zájem o ni projevilo třináct vietnamských studentů chystajících se v říjnu do Čech na vysokou. Jak moc se jí to povedlo se můžete přesvědčit zde .

Po návratu z Hoi An si Petřiný rodiče udělali pár povinných výletů po okolí Saigonu, jako jsou tunely Cu Chi, chrám Cao Daistů (náboženství s dvěma miliony stoupenců, kromě Ježíše a Budhy uctívají i francouzského spisovatele Victora Huga) či farmy v okolí delty Mekongu. Zaletěli jsme se také podívat na Phu Quoc, byli jsme na něm již v dubnu s Pavlem a Janou, krásně jsme si tenkrát odpočinuli na palmových plážích u klidného rovného moře a těšili jsme se po všem to cestování na to samé. Jaké však bylo naše překvapení, když Phu Quoc se nedal od toho dubnového vůbec poznat. Moře bylo rozbouřené s vysokými vlnami, pláž byla o několik metrů kratší, všechny restaurace, co tu minule stály na pláži, byly teď zavřené (ani nebylo místo, kam je dát), jedna s terasou dokonce pobořená. Navíc první den skoro jenom pršelo. Naštěstí jsme měli ubytování domluvené dopředu, jak jsme na místě zjistili, resort Tropicana byl jediný otevřený na naší pláži, naštěstí i s restaurací. Na Phu Quocu jsme strávili ...

Ráno po návratu z Nha Trang, přiletěli Petřiný rodiče do Hanoje a Petra se je tam vydala přivítat. Podívali se na stejná místa, o kterých jsme již psali předtím ( Hanoj, Ha Long Bay ) a po třech dnech odletěli do Hue, malého města ve středním Vietnamu. Já si vzal dovolenou a letěl tam za nimi ze Saigonu. Hue bývalo císařské město a až do roku 1945 (do převzetí moci komunisty na severu) v něm sídlil císař. Bydleli jsme v turistické části, kousek od centra, z kterého vedl most přes řeku. Na druhém břehu se pak rozkládá zakázané město - Citadela , ve kterém dříve bydlel císař i se svým služebnictvem a obyčejní smrtelníci tam nemohli. Oproti Hanoji i Saigonu je Hue klidné, provinční město, díky svým starobylým památkám patří na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Dopoledne jsme se byli podívat na druhou stranu řeky, do Citadely. Kromě hradeb se dochovalo několik chrámů, císařská knihovna a další stavby. Po procházce po Citadele jsme dostali takovou žízeň, že jsme si sedli na ulic...