Příspěvky

Tuần Trăng Mật II

Obrázek
Druheho dne rano jsme odjeli busem do Mũi Né, hodinove popojizdeni po Phạm Ngũ Lão nas, svetobezniky, co jsme to zazili uz dvakrat, nemohlo rozcilit, za dalsi ctyri hodiny jsme byli v Mũi Né. Ubytovani jsme si domluvili v resortu Suoi Tien , spali jsme tam uz predtim, podrazili z $18 na $32 za bungalov a noc. V Mũi Né se uz tuplem nic nezmenilo, i pisecne blechy vydrzely, takhle postipany jsem byl naposledy od kocek u babicky. Poznali jsme nekolik phục vụ , co uz tenkrat v Mũi Né slouzili, nas nepoznal nikdo, alespon jsme si procvicili vietnamstinu. Takze jsme stravili ctyri dny polehavanim na plazi, koupanim v bazenu (more bylo trochu rozbourenejsi a navic plne ras a takovych malych pruhlednych potvor, asi meduzek), popijenim Cà phê sữa đá, Sai Gon bia a cerstvych dzusu a pojidanim vsech tech uzasnych morskych dobrot - varenych krevet, smazenych sepii a pecenych ryb. Z Mũi Né jsme pokracovali busem do Đà Lạtu , coz je mesto v horach, cca 1500 metru nad morem, diky cemuz ma mnohem snes...
Okomentovat
Další informace

Tuần Trăng Mật I

Obrázek
Jiz ve chvili naseho odjezdu ze Saigonu, pred Vanoci 2006, jsme si s Petou slibili, ze se sem vratime na svatebni cestu. Ctyri dny po nasi svatbe 21.cervna 2008, jsme s Petou vyrazili - letadlem pres Frankfurt a Hong Kong do Saigonu. Ve Frankfurtu jsme se diky bource zdrzeli a v HK nam tak zbyla na prestup jen pulhodina, ktera nam, udychanym, stacila - bohuzel, kufry to nestihly. Po sepsani protokolu o ztracenych kufrech na novem saigonskem terminalu (ze stareho mezinarodniho udelali terminal pro domaci lety) uz na nas cekal kolega Hoa s pugetem pro Petu. Na prvni pohled se, krome povinneho noseni prileb pri jizde na motorce (coz prekvapive vsichni dodrzuji), mnoho nezmenilo. Ubytovali jsme se v hotelu An An II na ulici De Tham (turisticka ctvrt) - nasi kamaradi Anglican Peter a Irka Averil, kteri kdysi prijeli do Saigonu ve stejny den co my a zalozili tu skolu anglictiny (Peter dokonce Petru kdysi anglictinu ucil), meli domluvenou navstevu a nemohli nas ubytovat. Lehce zasmradli jsm...
Okomentovat
Další informace

Post Mortem

Mých 15 minut slávy .
Okomentovat
Další informace

Cesta do Laosu

Obrázek
Hrubý plán cesty do Laosu jsme začali plánovat těsně před Robertovým příletem. Problém byl v tom, že většina turistů směřuje do Laosu z Thajska, je to pohodlnější, protože po Thajsku jezdí železnice (ve Vietnamu je jenom jedna severo-jižní trasa, v Laosu vlak nikdy neviděli), takže i většina průvodců radí jak podniknout tuto cestu, minimálně informací jsme však našli o cestě z Vietnamu. Největší problém byl s výběrem hraničního přechodu, mezi Laosem a Vietnamem existuje několik přechodů, pouze čtyři z nich jsou však otevřené pro cizince (Laos jsou s Vietnamem velcí kamarádi, ačkoli jsou Laosané etnicky i jazykově spřízněni s Thajci, ideově je pro Laosany vzorem Vietnam, Vietnamci i Laosané mohou cestovat do druhé země bez omezení a bez víza), my jsme samozřejmě chtěli jet tím nejsevernějším (který je i tak dost na jihu, prakticky ve středu Vietnamu). A tady nastal první problém, všechny cestovky nabízeli jízdenku pouze do Vientiane, pokud jinam, tak přes Vientiane. Hlavní město Laosu v...
Okomentovat
Další informace

Ninh Binh

Obrázek
Mezi Hanojí a cestou k hraničnímu přechodu do Laosu jsme se ještě rozhodli udělat půldenní přestávku v Ninh Binh, jednak to bylo po cestě a jednak průvodce psal, že by to mělo být podobné Ha Long Bay , kde se nám všem moc líbilo, jenom menší. V Hanoji ráno na nádraží jsme tedy koupili první lístek do Ninh Binh, vlak jel prakticky okamžitě, sotva jsme si stihli koupit něco k jídlu. V Ninh Binh jsme vystoupili a nechali se odchytit místním majitelem hotelu Queen (asi 50 metrů od nádraží), který nám nabízel pronájem auta s řidičem na prohlídku místních krás. Jednak byl jeho hotel uveden v průvodci, jednak jsme cenu usmlouvali z $15 na $14 a jednak nám slíbil, že se můžeme před další cestou u něj na hotelu osprchovat. Před výletem jsme ještě skočili zpátky na nádraží a koupili tři lístky do Vinh, odkud jsme měli mít lepší šanci na přechod do Laosu. Kupování lístků na vlak ve Vietnamu je velice složitá procedura, v našem případě naštěstí stačilo zafaxovat do Hanoje. Auto byla stará lada, co...
Okomentovat
Další informace

Hory Sa Pa

Obrázek
Ještě před cestou do Laosu jsme se rozhodli udělat si výlet do hor Sa Pa. Bylo to jedno z posledních známých míst, kde jsme ve Vietnamu ještě nebyli. Do hor vyjíždějí noční vlaky z Hanoje, v místním hlavním městě provincie Lao Cai (pár kilometrů od čínských hranic) se pak přestoupí na minibus do Sa Pa. Báli jsme se, že než se dostaneme do Hanoje, budou jízdenky na vlak vyprodané, koupit lístek v Saigonu na vlak Hanoj - Lao Cai taky nešlo (byly dokonce velké problémy, když jsme chtěli koupit lístek z Ninh Binh do Vinh (a to jsme to kupovali v Ninh Binh!), paní musela kvůli tomu faxovat, rezervovat a bůhvíco ještě), zkoušeli jsme tedy několik Hanojských hotelů, ale všechny nám nabízeli lístek do Lao Cai za $20, ačkoli jsme dobře věděli, že stojí jenom $14, viz stránky vietnamských železnic (zajímavé, vietnamské železnice mají lepší a funkčnější stránky než vietnamské aerolinky ), takže jsme nakonec žádné lístky dopředu nekoupili. Robert byl na výletě na Ha Long Bay, my jsme s Péťou přil...
Okomentovat
Další informace

Návštěva

Obrázek
Začátkem září přijal kolega ze Systinetu Robert Macháček (jako jediný z našich přátel!!) naše pozvání a vydal se za námi do Vietnamu. Kromě povinné prohlídky Saigonu a Systinetí kanceláře si přál navštívit hlavně Laos. Tam jsme s Péťou také ještě nebyli, takže jsme se na něm všichni tři snadno shodli. Tři dny před Robertovým příletem, jsme se začali pídit po detailech naší cesty a mimo jiné jsme zjistili, že je v Laosu vysoké riziko malárie. Pod dojmem této skutečnosti jsme začali shánět antimalarika a zjistili jsme, že to tak snadné nebude, Lariam nám doktoři nedoporučovali (lidé po něm blázní) a Malarone se zdál dost drahý (asi 2 dolary za pilulku, potřebovali jsme jednu denně a začít je brát tři dny před cestou a týden po skončení cesty). Navíc jej neměli nikde dostatek, oběhli jsme několik místních expatovských nemocnic. Nakonec jsme sehnali pár levných (asi fejková napodobenina) ve vietnamské lékárně, což nám na uklidnění mysli postačilo. Po obtížích se sháněním antimalarik se t...
Okomentovat
Další informace